Andělé bez hranic

Zdravím!

Tak, jak se v létě všichni máte? Energie letošního roku jsou velice silné a v létě jsou posilovány energiemi přírody, takže se události v životech lidí kupí jedna na druhou.

U mě se to například střídá, jako na běžícím pásu, až se zdá, že ani nemám čas na trochu odpočinku. Už od května balím, cestuji a rozbaluji… balím, cestuji a rozbaluji a tak stále dokola. Včera jsem na příklad přijela ze Žamberka ze svatby své nejlepší kamarádky, kde jsem ji byla za svědka. Číselná znamení i mé vlastní vidění mi ukazují, že její svatbou se dovršila jistá fáze v jejím a také v mém životě, ale žádná z nás nezoufá, protože tím začíná něco nového. Což je úžasné…

…až na to, že jsem se ještě nestačila pořádně vyspat z té oslavy.

Ale tak je to se mnou celé tohle léto. Strávila jsem na příklad měsíc v zahraničí…to je ta dovolená, kdy jsem nemohla spravovat stránky. Týden jsem byla na vědecké konferenci v Bukurešti, která pro mne bylo velkou školou a cítila jsem, že tím zahajuji nové období své práce a svého života. Pak jsem strávila tři týdny ve svém rodišti v Bulharsku, což pro mne bylo velice silné období.

Poprvé po mnoha letech jsem měla možnost být se svojí mámou delší dobu, poznat svoje nevlastní sourozence, projít se volně po svém rodišti atd. Zjistila jsem, že místem odkud pocházím, volně protékala velká energie z hlubin Matky Země. Avšak v mnoha válkách a sporech se stalo, že lidé svými energetickými poli zadusili tok dané energie a země se začala utápět v temnotách… což trvá do dnes. Avšak Matka Země se řadou menších zemětřesení této temnoty zbavuje a lidi stále ještě ovlivňuje a do toho kraje se často převtělují velmi staré duše, aby pomáhaly ostatním. A zřejmě není divu, že já sama pocházím ze starých rodů andělských nositelů. Přijde mi, že není čas, který by vyměřil, jak dlouho po Zemi vlastně chodíme.

Návrat domů byl pro mne velice přínosný. Cítím, jak se velká část mého ega odporoučela pryč, aniž by to sama stihla zjistit. A protože jsem si svoje ego, nebo spíš takové ty nutné zbytky dlouhou dobu schválně držela jako převlek, ve kterém jsem se mohla volně pohybovat mezi ega jiných lidí, automaticky jsem si ho na cestě sem pokoušela navléct, ale už to nešlo. Už přestává mít smysl se do něho vůbec navlékat.

Takže to se mnou moje okolí zkrátka bude muset nějak vydržet bez hezky uhlazeného ega. J

Ale o čem jsem to vlastně chtěla psát…

Jo, co se děje v současnosti. Zrovna teď jsem četla jeden článek na Mnohovesmíru, kde se autor zamýšlí nad současnou společností.

Spousta lidí vidí současnou dobu jako velmi temnou. Vidí lidi jako otroky nebo jako stroje, vidí neekologické zacházení průmyslu se Zemí, vidí přírodní katastrofy jako odpověď přírody na naše chování atd atd.

Ale já k tomu musím napsat, že tohle všechno je tady velmi dlouho. Někdo by mi třeba odpověděl, že ne, že my máme průmysl jen nějakých 200 roků, ale co jiné civilizace, co Babylón? Dlouhou dobu lidé žili slepí a hluší vůči svému okolí. Žili podle dávných tradic, které se pranic nestaraly o jiné, protože vznikaly v časech válek, zloby, strachu a boje o moc nad ostatními lidmi.

Ale jak se množství světla mezi lidmi stále zvyšuje a lidé začínají být osvícenější, v prvních chvílích svého prohlédnutí vidí, co všechno v jejich okolí je špatně. Ale proč je špatně? Ještě před nějakými 100 lety to přece bylo normální – válčit, mít kolonie a drancovat zemi jiných, zabíjet zvířata jen pro potěšení, továrny vypouštěly do okolí všelijaké chemikálie, lidé pracovali v bídných podmínkách atd atd.

Jak světlo mezi lidmi sílí, v prvních chvílích svého působení vytlačuje na povrch všechnu temnotu, všechnu špínu, všechno, co je třeba změnit, spory, které je třeba vyřešit. A toto období teď většina lidí prožívá. Dostáváme lekce, které nás přímo bijí do očí, které nás bolí a se kterými si ještě neumíme plně poradit. Ale jsou tu od toho, abychom se naučili, jak si s tím poradit, co dělat, když přijdou atd.

Takže všechna temnota, kterou dnes vidíte, kdysi jen ležela nepovšimnuta a nikdo ji jednoduše nechtěl řešit. Jenže teď je doba, kdy už nemůžeme couvnout. Musíme svá dilemata vyřešit a vyřešit je až do hloubky, protože vesmírné hodiny už odtikávají dvanáctou.

Ale nezoufejte, jestliže světlo teď vytlačuje temnotu na povrch našich životů a žene nás k jejímu poslednímu rozřešení, pak umíte si představit, kolik světla nás čeká, až události této temnoty vyřešíme? Myslím, že ani naše nejdivočejší představy nevystihují to, co se na nás chystá se začátkem nového cyklu času.

Až lidé překonají toto období, vyspějí natolik, aby si uvědomili, jakou máme neuvěřitelnou kliku, že jsme se vůbec narodili na této planetě. Až se naučíte vidět nejen očima ale i svým srdcem, uvědomíte si ty generace a generace lidí přicházejících z různých koutů galaxie a vytvářející civilizace na Hvězdné knihovně Země. Poznáte, jak sem všichni přinesli svou vlastní historii, své vlastní znalosti, své světlo i svou lásku, kterou zahrnuli vše na této knihovně. V zemské kůře, v jejím plášti, v šepotu větru i v lesní půdě leží nepovšimnuty miliony energetických stop a důkazů o bohatství Hvězdné knihovny.

Překonáním tohoto temného období trvající více, než 13 000 let jsme obdrželi a obdržíme sílu, které se nic v této oblasti galaxií nevyrovná. A tohle nejsou jen přehnaná slova, protože se svojí budoucí existencí tu a tam komunikuji, a protože se mi jednou i podařilo se s jedním z vlastních potomků telepaticky spojit. Sice to nebylo na dlouho, ale postačilo to k poznání, jak jsme bohatí, silní a jakou zodpovědnost máme už jen tím, že žijeme právě v tomto období právě na této planetě.

Nikdo nám netvrdil, že život bude procházkou růžovým sadem. Chce-li někdo růst a vyvíjet se, musí neustále překonávat sám sebe. A o tom je toto období. Jsou tady velice silné lekce, velmi složité situace, které čekají na vyřešení, problémy, které čekají na překonání. Pokud se někdo bojí, že na to nemá dostatek odvahy a síly, vždycky je tady někdo, kdo mu dá pomocnou radu. Avšak už samotné vyřešení problémů čeká jen na nás samotné, protože to jsou naše úkoly, které se my máme naučit řešit a to poznání nás pak obohacuje.

No, teď mi přijde, že jsem napsala hromadu věcí, které už stejně všichni znáte. Nic méně příštím rokem končí tohle mezidobí kráčení mezi dvěma světy a se začátkem roku 2013 začíná období uskutečňování nové verze naší reality. Takže už v samotném kontinuu našeho času budou působit úplně nové principy pro lidstvo a jeho potomky.

Budou působit principy sjednocení všech našich já, všech minulých i paralelně přítomných životů. Soucit mezi lidmi bude na úplně nové úrovni nežli je teď. Vztahy, jak jistě zjišťujete se nám obracejí o 180° už teď a v příštích letech to bude gradovat do takové úrovni, až budou všechny staré názory, odporující principu sjednocení všech lidí ze všech koutů světa a jejích rovnoprávnosti smeteny ze Zemského těla. Povrchnost ega skončí, rozsype se na prach a všichni lidé, kteří nemají odvahu podívat se pod tu slupku toho svého ega a být sami sebou budou velice trpět, budou si připadat osamělí a ztracení v moři světla těch, kteří budou upřímně jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Přijde vám, že se to děje už teď? Ano, tohle je obrat o 180°.

Nikdo už ze sebe nebude moci dělat oběť ani pokořitele. Násilníci zjistí, že jejich zastrašování neúčinkuje a oběti zjistí, že jejich hořekování není k ničemu.

Toto je období, ve kterém se každý musíme naučit být strůjcem svého vlastního života a tvůrcem vlastní reality.

V minulosti byli lidé zvyklí žít na úkor jiných lidí. Brali energii jeden od druhého a v mnoha v případech to naivně nazývali láskou. Jenže to není láska. Láska vychází ze srdce. Síla každého jedince vychází z místa v srdci, kde je uchována existence Boha. Pokud se naučíte do tohoto místa vstupovat a komunikovat s Bohem uvnitř sebe, pak nebudete potřebovat brát energii jiným lidem, nebo rostlinám nebo zvířatům. Uvědomíte si, jak neuvěřitelně mocnými jsme my všichni. A pak nebude proč o něco bojovat, kvůli něčemu válčit, nebo si nějakým způsobem dokazovat, že jsme lepší než jsou ti ostatní. Koncept lásky se tím pádem úplně změní a lidé se stanou skutečně svobodnými.

Tímto se změní i vztahy mezi lidmi. Lidé se budou brát ne proto, že toho druhého potřebují, ale proto, že s ním chtějí být. Podobná změna probíhá a proběhne i na všech ostatních úrovních vztahů. Na úrovni kamarádství, pracovního kolektivu, změní se i náš vztah s přírodou.

Teprve potom, co lidé odloží masky strachu, agresora a oběti, budou moci poznat skutečný význam svého života a otevře se jim plně bohatství Hvězdné Knihovny Země.

Až projdeme nynějším obdobím učení se a transformace, otevře se nám cesta ke skutečné svobodě, rovnosti a bratrství. Což jsou hodnoty, o které usilovali naši předkové. Pro ně to byl neuskutečnitelný sen, za který bojovali, žili a umírali. Pro nás je to blízkou budoucností.

Mějte se krásně!